Maserati – když slyšíte tohle jméno, vybaví se vám spíš Itálie, rychlost a švih než složitá síť firem. Jenže vlastnictví slavné značky je větší rébus, než se na první pohled zdá. Často se ptáte, kdo za tím vším dnes reálně stojí a proč se občas v téhle souvislosti objevuje Renault, který vyrábí hlavně úplně jiné typy aut.
Hned na startu můžu říct, že pro běžného řidiče je tahle otázka vlastnictví důležitější, než si možná myslíte. Změny majitelů totiž často znamenají nový přístup k technologii, vzhledu aut a dokonce i cenám. Jestli chcete vědět, kdo dnes tahá za nitky v Maserati, kdo s kým spolupracuje a proč se někdy i luxusní Maserati ocitlo v jedné větě s Renaultem, jste na správné adrese.
Celý ten příběh maserati je vlastně učebnicový příklad, jak se může měnit vlastnická struktura známé automobilky. Začalo to už v roce 1914 v italské Bologni, kde bratři Maserati auto značku založili. První roky byl podnik úplně rodinný a zaměřený fakt hlavně na závody. Jenže Itálie a auta, to je kombinace, která někdy prostě nestačí.
Velký zlom přišel začátkem 70. let. To už byli bratři dávno fuč a do hry vstoupil velký hráč – francouzský Citroën. V roce 1968 Citroën značku Maserati převzal a začal novou kapitolu. Během těchto let sice vznikly zajímavé modely, ale ropné krize a špatná ekonomika celou značku srazily na kolena. Citroën v roce 1975 zkrachoval a Maserati skončilo u správců a dostal ho pod křídla italský podnikatel Alejandro De Tomaso, známý třeba díky stejnojmenným sportovním vozům.
De Tomaso vydržel do začátku 90. let. Pak už se ke slovu dostala skupina Fiat. Italský Fiat koupil Maserati v roce 1993 a tady se začaly dít věci. V tomhle období vznikla různá provázání, často zahrnující i jiné značky. Fiat pak v roce 1997 převedl polovinu Maserati na Ferrari (také patřící do skupiny Fiat). Ferrari z Maserati udělalo svého luxusního kamaráda a pustili se do vývoje nových modelů i technologií.
Od roku 2005 už Maserati patřilo opět přímo skupině Fiat bez mezistupně Ferrari. Další velký posun nastal v roce 2014, kdy Fiat fúzoval s americkým Chryslerem do skupiny FCA (Fiat Chrysler Automobiles). Tahle skupina ovládala nejen maserati, ale i další slavné značky jako Jeep nebo Alfa Romeo.
Jasně, přehled toho, kdo Maserati vlastnil, může být trochu nepřehledný, takže tady máte přehlednou tabulku:
Období | Vlastník |
---|---|
1914 – 1968 | Rodina Maserati |
1968 – 1975 | Citroën |
1975 – 1993 | Alejandro De Tomaso |
1993 – 1997 | Fiat |
1997 – 2005 | Ferrari (Fiat Group) |
2005 – 2014 | Fiat |
2014 – 2021 | FCA (Fiat Chrysler Automobiles) |
Každý nový majitel přinesl své nápady a občas i změnu směru. To je časté u luxusních značek. Přes všechny změny se ale Maserati vždycky drželo své italské identity a nikdy úplně nesplynulo s koncerny, které ho vlastnily.
Když se dneska zeptáte, kdo je skutečný vlastník maserati, odpověď je docela přímočará: značka patří pod skupinu Stellantis. Tahle mezinárodní automobilová skupina vznikla v roce 2021 sloučením dvou velikánů – FCA (Fiat Chrysler Automobiles) a PSA (Peugeot, Citroën, Opel). V portfoliu Stellantisu najdete hromadu známých značek, nejen luxusní maserati.
Stellantis není žádný kašpárek na trhu, mluvíme tu o jedné z největších automobilových skupin na světě. Na Maserati to má přímý dopad – firma teď může sáhnout pro technologie, motory i know-how z celé skupiny, a díky tomu se dost často mění nejen technické věci, ale i design a pozice značky na trhu.
Název skupiny | Hlavní sídlo | Vznik | Značky v portfoliu |
---|---|---|---|
Stellantis | Amsterdam | 2021 | Maserati, Fiat, Peugeot, Opel, Citroën, Jeep, Alfa Romeo a další |
Hodí se taky vědět, že maserati má uvnitř Stellantisu poměrně volné ruce v otázce vývoje i designu. Ředitelství Maserati sídlí pořád v Modeně a rozhodující slovo ve strategii má italské vedení, což je pro fanoušky téhle značky dost zásadní. S Maserati se tedy stále pojí Itálie, italská auta a silný důraz na styl, i když v pozadí stojí multi-národní koncern.
Narazil jsem taky na detail, který lidi často plete: byť Stellantis stojí za oběma, neznamená to, že Maserati a například Citroën sdílejí všechno. Právě naopak, Maserati si pečlivě vybírá, co ze skupiny využije, a pořád sází hlavně na originální luxus a sportovnost.
Renault a Maserati mají na první pohled úplně jiné publikum i image. Ve skutečnosti ale v automobilovém světě nejsou hranice tak ostré, jak se zdá. Čím to, že se jméno Renault občas spojí s Maserati?
Za vším stojí propojení a spolupráce mezi jednotlivými automobilkami na globální úrovni. Renault patří do takzvané aliance Renault-Nissan-Mitsubishi a dlouho měl profesionální vazby i na FCA (Fiat Chrysler Automobiles), pod kterého Maserati spadá. V roce 2021 se FCA navíc sloučila s PSA (Peugeot, Citroën) a vytvořili skupinu Stellantis. Maserati je dnes součástí právě Stellantisu.
Renault nikdy nebyl přímým vlastníkem Maserati, ale modelová a technologická spolupráce v rámci evropského průmyslu je docela běžná. Automobilky si mezi sebou vyměňují platformy, motory nebo know-how. Někdy najdete ve francouzských autech italský motor a naopak. Takové propojení často u Maserati a Renaultu vede ke spekulacím, že jsou víc "propojení", než je realita.
Například v některých obdobích používaly modely Maserati převodovky a komponenty, které navrhovaly stejné týmy jako pro jiné značky v rámci koncernu. Jde tedy spíš o sdílení techniky a inženýrských řešení než o přímé vlastnictví.
Značka | Skupina/Partnerství |
---|---|
Maserati | Stellantis (dříve FCA) |
Renault | Renault-Nissan-Mitsubishi |
FCA | Sloučen s PSA do Stellantis |
Důvod, proč se tedy Renault někdy v diskuzích kolem Maserati objeví, je hlavně kvůli historickým a technickým spojením mezi výrobci v rámci aliancí. Konkrétní model Maserati vám Renault nepředělá a neprodá, ale technika občas cestuje tam i zpět v zákulisí.
Svět aut je fakt jako jedna velká pavučina. Značky jako Renault a Maserati spolu na první pohled nemají nic společného – jenže už pár desítek let se automobilky dávají dohromady nebo si alespoň vyměňují technologie. Dělají to hlavně proto, aby přežily v brutální konkurenci a ušetřily za vývoj.
Koukni třeba na to, jak se tvořily známé aliance. Renault je součástí aliance Renault-Nissan-Mitsubishi, což je jeden z největších hráčů na trhu. Maserati zase dlouho patří pod koncern Stellantis, kam spadá i Fiat, Alfa Romeo, Peugeot a další. Stellantis vznikl spojením Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a PSA Group a teď spravuje víc než 14 značek. Maserati je v té skupině vlastně taková luxusní třešnička.
Jednu dobu měl Renault se Stellantis (respektive FCA) dost blízko ke spojení – třeba v roce 2019 se vážně jednalo o fúzi Renaultu a Fiatu. Všechno ale nakonec padlo hlavně kvůli politickému tlaku z Francie, kde má stát v Renaultu stále velký podíl. Pokud by dohoda proběhla, byla by Maserati prakticky v jednom velkém automobilovém domě s Renaultem.
„V automobilovém průmyslu už přestaly být překvapením případy, kdy si značky vyměňují techniku, motory nebo sdílejí vývoj. Význam aliancí je dnes naprosto klíčový,“ říká odborník na automobilový průmysl Tomáš Pospíšil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
No a Japonci třeba s Nissanem už dávno spolupracují i s francouzskými firmami. Takže pokud potkáš třeba Maserati s převodovkou od jiné značky, není to nic divného. Zákulisní výměny jsou dneska normální.
Značka | Aliance/Koncern | Počet značek |
---|---|---|
Renault | Renault-Nissan-Mitsubishi | 10+ |
Maserati | Stellantis | 14+ |
Co z toho plyne? Když narazíte na informaci, že Renault má něco společného s Maserati, většinou jde jen o propojení v rámci větších skupin nebo snahu najít efektivní cesty skrz různé aliance. Reálně ale Maserati dál jede na italskou notu pod Stellantisem, Renault si zase hlídá vlastní teritorium ve své alianci – ale nikdy nevíš, co přijde za pár let.
Pokud se snažíte zjistit, kdo skutečně drží otěže maserati nebo jiné známé automobilky, připravte se na to, že to není nikdy čistě černobílé. Struktura vlastnictví bývá totiž často rozdělena mezi různé holdingy, aliance a dceřiné firmy.
Nepleťte si hlavního majitele s tím, kdo firmu fakticky řídí nebo kdo vyrábí jednotlivé díly. Například u Maserati dneska všechno směřuje k velkému holdingu Stellantis, kam patří víc značek včetně Peugeotu, Opelu nebo Chrysleru. Ale do hry vstupuje i spousta menších partnerů a firem, které mají částečný vliv, popřípadě sdílejí motory nebo techniku (ano, Renault v tom taky jede, i když jen v některých případech).
Dejte si pozor na „papírové“ vlastníky, kteří drží akcie jen kvůli investicím, aniž by skutečně ovlivňovali vývoj aut. Zkuste si najít tyto konkrétní body:
Narazíte i na různé dohody, například o společných platformách. V praxi to znamená, že technika z jedné značky se použije jinde, aniž by bylo jasné, že jde vlastně o „cizí“ nápad. Tohle často platí v segmentu luxusních vozů.
Pro orientaci v tom, kdo vlastní maserati, pomáhá sledovat výroční zprávy firem, novinové články a stránky s přehledem automobilového průmyslu. Nenechte se zmást marketingem; ten totiž rád mlží, aby značka působila víc „exkluzivně“.
Značka | Skupina/Majitel | Podíl (%) |
---|---|---|
Maserati | Stellantis | 100 |
Renault | Renault Group | 100 |
Peugeot | Stellantis | 100 |
Jestli vás zajímá vlastnictví jiných ikonických značek, postup bývá podobný: nehledejte jen název na kapotě, ale ptejte se, kdo sedí u kormidla ve firmě. V tom je ten rozdíl mezi skutečnou a papírovou mocí.
Ve světě aut nejsou věci nikdy tak jednoduché, jak by člověk čekal. Maserati patří pod skupinu Stellantis, což je celkem čerstvé spojení, které vzniklo v roce 2021 fúzí PSA (to znamená Peugeot-Citroën-Opel) a Fiat Chrysler. V jednu chvíli tak jednu automobilku vlastní Francouzi, druhou Italové, ale výsledkem je jedna obří rodina firem. Maserati je v ní jedinečný kus italského stylu.
Zajímavé je, že pod stejnou střechou jako Renault Maserati nikdy přímo nebylo, i když si to spousta lidí myslí kvůli aliancím a spolupráci mezi firmami. Renault je součástí aliance Renault-Nissan-Mitsubishi, což je úplně jiná skupina než ta, kam patří Maserati. V automobilovém byznysu ale není nic vyloženě nemožné – to, co platí dnes, může být zítra jinak.
V zákulisí často dochází k technologickému sdílení. Například motory Maserati dříve výrazně ovlivňovalo Ferrari; Ferrari pro firmu několik let vyrábělo motory V8 a V6. Tato spolupráce trvala do roku 2022. Ještě dřív, v devadesátkách, měl na Maserati vliv také De Tomaso.
Jestli chcete detailně sledovat, kdo právě vlastní maserati nebo třeba renault, pomůže sledovat výroční zprávy a tiskové zprávy přímo na webu těchto značek. Zkušenost mi říká, že když někde ucítíte luxusní Maserati a masovější Renault ve stejném příběhu, bývá za tím vždycky nějaká mediální šum či zmatení kvůli propojení velkých aliancí.
Pro ty, kdo se zajímají o finance: podíl Maserati na celkových tržbách skupiny Stellantis je relativně malý – prodává se totiž mnohem méně, ale zato s velkou marží na jeden kus. Za luxus se platí. Pokud někdy vyrazíte na autosalon, nezapomeňte na to, že většina lidí okolo krásných Maserati řeší právě tyhle zákulisní informace o vlastnictví a spolupráci. I já si občas postesknu Veronice, jak je hranice mezi soupeři a spojenci v autoprůmyslu neskutečně tenká.
Napsat komentář
Položky označené * jsou povinné.