Jak a kde Češi skutečně šetří: Praktické tipy a zajímavosti

Někdo má nakoupené zásoby mouky ještě z dob covidu, jiný zase sleduje každou slevu na mléko. Češi mají úspory téměř zapsané v genech a v roce 2025 se tenhle trend ještě víc posílil. Podívejme se, v čem nás úsporné manýry nejvíc ovlivňují, kde už leckdo přešel z "šetření" do režimu "extrémní kutilství" a proč si často raději odpustíme novou bundu než dobrý oběd.

Češi a šetření: od rodinných rad ke statistikám

Šetřivost v Česku rozhodně není nová móda. Už před sto lety dávaly babičky vnoučatům kapesné a radily, jak si ho rozdělit: něco utratit, něco schovat. Dneska se tahle tradice trochu změnila, protože cenovky rostou mnohem rychleji než mzdy. Nejnovější data Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2024 držely české domácnosti na účtech přes 3 biliony korun, což je rekord. Paradoxně ale většina z nás šetří spíš z nutnosti než pro radost.

Největší položkou českých domácností pořád zůstává jídlo. Podle průzkumu agentury STEM/MARK skoro 82 % lidí aktivně vyhledává akční letáky a nakupuje podle slev. Ale nejsou to už jen důchodci, kdo chodí po obchodech s kalkulačkou. Mladé rodiny si zavedly vlastní rozpočty a večery u pivka někteří vyměnili za brainstormování o tom, kdo kde nakoupí levněji. Co je zajímavé, přes všechnu úspornost narostla spotřeba potravin "private label" značek - prostě těch nejlevnějších zboží v regálech. Překvapí i fakt, že Češi šetří i tak, že víc vaří doma a připravují si jídla do krabiček, protože oběd v restauraci vyjde při aktuální inflaci průměrně na 200 Kč, zatímco doma lze totéž zvládnout za třetinovou cenu.

Další velký balík úspor přichází na řadu při placení energií a bydlení. Po krizi v roce 2022, kdy ceny energií vystřelily jak raketa, se Češi naučili zavírat kohoutky, topit na minimum a masivně investovat do úsporných žárovek i lepšího zateplení. Státní dotace na solární panely si podle Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2024 zažádalo téměř 120 tisíc domácností. To je víc než dvojnásobek proti roku 2020.

Češi také nestydí risknout něco "na doma" - spravit starý spotřebič, přešít kalhoty, vyrobit dárek z papíru místo drahého kupovaného. A proč vlastně? Průzkumy říkají, že hlavním důvodem už není jen strach z budoucích výdajů, ale i pocit určité ekologické odpovědnosti.

Kde to cinká nejvíc: nejčastější oblasti úspor

Jestli někde Češi opravdu umí šetřit, je to na jídle. Ale ne tak, že by si odpírali základní potraviny – spíš chytře přeskakují „prémiové“ značky a loví dobré ceny u stejných věcí pod jinou etiketou. Jeden tip: „private label“ šunka může mít stejné složení jako ta známější, ale cenovka bývá poloviční. Takových malých rozhodnutí spočítáte za měsíc v ledničce desítky.

S energiemi už situace není taková pohádka, zvlášť když jste nájemník a nemůžete měnit kotel. Ale i drobné věci, jako vypínání spotřebičů ze zásuvky nebo praní na 30 stupňů, ušetří za rok několik stovek. Co Češi s oblibou dělají v panelácích? V teplém počasí vůbec nepouštějí topení, vyměňují si tipy na levné rozvodné společnosti a hromadně objednávají energetické audity. To všechno pak snižuje účty každému v domě.

Oblečení? Za poslední roky opadl hon za trendy kousky – místo fast fashion řetězců důvěra vzrostla k second-handům, swapům a domácím podomácku upraveným kouskům. Čekat frontu před sekáčem v centru Prahy už není známka chudoby, ale spíš důvtipu. Podle Databáze second handů v ČR loni narostl počet těchto obchodů v Praze o 23 %, a často tam potkáte víc mladých než starších. Malé tipy na úsporu: když pořídíš nadčasové kousky, nemusíš utrácet každou sezonu, a když využiješ výměnné skupiny na Facebooku, nové džíny tě nevyjdou ani na dvacku.

Mezi další oblíbené úsporné aktivity patří:

• Omezení stravování v restauracích a kavárnách, místo toho pikniky a domácí posezení.
• Větší využívání MHD a kola místo auta – v Praze už 32 % lidí jezdí na kole minimálně jednou týdně.
• Neplýtvání: plánované nákupy potravin, vaření s využitím zbytků (třeba domácí polévky či pomazánky).
• Zásadní odkládání větších nákupů, jako jsou spotřebiče či technika – Češi raději opravují než vyměňují.

Zajímavé je, že ani při úsporách Češi opravdu nechtějí šidit kvalitu toho, co kupují. Výživoví poradci potvrzují: většina lidí raději koupí levnější zeleninu než omezí úplně ovoce, u masa volí menší balení vyšší kvality než větší kvantitu pochybného původu.

Praktické tipy a triky: Jak ze šetření neudělat extrém

Nejlepší je začít od rozboření jednoho českého mýtu – šetřit neznamená být škrťák. Moderní úspora je nastavená spíš do módu „nenechat se nachytat na zbytečnou reklamu“ a „nehodit peníze do kanálu“. Češi proto v roce 2025 často využívají chytré aplikace na hlídání rozpočtu (například Wallet, Spendee nebo českou klasiku Excel). Ty ti jasně ukážou, kam ti odteče nejvíc a kde naopak kazíš statistiky za měsíc.

Mezi nejoblíbenější konkrétní tipy patří řídit se pravidlem 50/30/20 – tedy 50 % příjmů na nezbytné výdaje (bydlení, jídlo, pojištění), 30 % na radost a 20 % na úspory. Stačí si to občas napsat na papír, podtrhnout silně šetření a kouknout co by šlo ještě předělat. Malý domácí audit zvládne každý, i když nemá čas nebo účetní zkušenosti.

Obrovský vliv mají i menší rituály. Někteří si s partou na WhatsAppu posílají tipy na nejlevnější benzín ve městě. Jiní radši sdílejí domácí sušičku či myčku se sousedy, což byla dřív skoro rarita. Ušetříš tím nejen spotřebu, ale i místo v bytě. Hodně lidí se i v roce 2025 vrací k vlastní výrobě dárků, domácímu pečení na Vánoce místo kupované cukrovinky a v létě třeba pěstují jahody na balkoně.

Vyplatí se i krátké přehodnocení každého nákupu: Potřebuji to fakt teď, nebo si to můžu půjčit/vyměnit? Online bazary a výměnné skupiny frčí silně – a to nejen u rodin s dětmi, ale i mezi mladými nebo studenty. Starý notebook, nepotřebný kočárek nebo kulturní lístky na akci? Vždycky se najde někdo, kdo to hledá levněji.

Češi také umějí využít svůj čas jako investici. Při šetrném vaření doma nebo opravě kola si člověk nejen ušetří, ale naučí se něco nového a často z toho vznikne i nový koníček. Nejčastější tip z praxe: plánovat nákupy dopředu, udělat si seznam a držet se ho. Statistika říká, že Češi, kteří pravidelně plánují, ušetří na potravinách v průměru až 18 % měsíčně ve srovnání s těmi, co nakupují impulzivně.

Pokud máš pocit, že už nevíš kde šetřit, zkus si „3denní čekací pravidlo“. Když chceš něco koupit, zapiš si to, počkej tři dny a pak zkus odpovědět, jestli to stále ještě musíš mít. Překvapí tě, kolik nákupů s odstupem přestane dávat smysl.

Češi se šetřením nejsou škrti, jen prostě umějí přemýšlet a většinu tipů hravě zvládne každý. Dnes už nejde jen o peněženku, ale o to, necítit se jako blázen za to, že člověk hledá lepší cenu nebo střídmou radost. Když se šetření spojí s kreativitou, často z toho vznikne mnohem lepší pocit než z věcí za plnou penzi.