Majitelé firem i účetní to znají: účet 501, spotřeba materiálu, se objevuje snad ve všech účetních knihách. Jenže je překvapivé, kolik drobností tu lidé (a občas i účetní) podceňují nebo zařazují špatně. Někdy rozhoduje doslova pár haléřů o velké pokutě. Brali jste třeba někdy v potaz, že do tohoto účtu nepatří vše, co skončí ve vaší kanceláři, dílně, nebo obchodě? A že náplň do tiskárny nevnímá úřad stejně jako olej pro CNC stroje? A právě v těchto detailech se často schovává ten největší účetnický oříšek. České účetnictví je totiž místy chytřejší, než by se laicky zdálo; náklady na materiál nejsou jen "něco k výrobě". Takže co opravdu účtovat na 501 a co už sem nepatří?
Účet 501, tedy spotřeba materiálu, je základní nákladový účet v českém účetnictví. Používá se prakticky v každé firmě, od malého e-shopu přes autodílnu až po výrobní podnik. Každý materiál, který ve firmě spotřebujete – což znamená, že už ho nemáte skladem a využijete ho ve své provozní činnosti – projde právě tímto účtem. Nejčastěji se tak účtují kancelářské papíry, tonery do tiskáren, úklidové prostředky, ochranné pracovní pomůcky, ale i drobný hmotný materiál či režijní materiál. Jenže ne všechno "materiálové" sem patří automaticky.
Účet je vedený na straně nákladů – tedy ve třídě 5 v účtové osnově. Když něco ze skladu odejde do spotřeby, z účtu skladu (obvykle účet 112 nebo 132) se to přeúčtuje právě na účet 501. Často tímto pohybem vzniká zásadní záznam, který rozhoduje o daňovém základu. Proto je poctivé vedení tohoto účtu důležité nejen pro účetní, ale taky pro každého podnikatele. Stačí chyba v účtování a už riskujete zbytečnou kontrolu z finančáku nebo finanční únik. Ví to dobře každý, kdo už někdy opravoval účetní závěrku kvůli "papírovému omylu" právě u spotřeby materiálu.
Celé to vypadá jednoduše, ale pokud vám někdo z firmy nedá včas informaci o spotřebě, nebo neodepíše materiál ze skladu, účet 501 může čekat "černá díra". Vysoce formální pravidla jsou tady skoro nutností. Malá, ale zásadní poznámka: pokud účtujete v jednoduchém účetnictví nebo daňové evidenci, účet 501 samozřejmě nevedete ve standardním účetním smyslu. Ale principy jsou podobné: každý náklad na spotřebovaný materiál je "nákladový". Formální účtování 501 je ale doménou podvojeného účetnictví – a tady na slovo přesně.
Když se řekne "spotřeba materiálu", většina firem si představí papíry, šroubky, drogerii, čisticí prostředky. To je správně, ale účetní pravidla jsou o dost vyčůranější. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že na účet 501 se účtuje takový materiál, který je "spotřebováván" – zkrátka ztrácí svoji fyzickou podstatu, během běžného provozu se zužitkuje nebo stane nepostradatelnou součástí výroby, a už nejde vyčíslit jeho konkrétní hodnotu.
Co naopak na účet 501 rozhodně nepatří? Kupříkladu investiční majetek – tedy cokoliv s vyšší pořizovací cenou nebo délkou použitelnosti přesahující jeden rok. Moderní notebook sice někdo může v kanceláři "spotřebovat" za tři roky, ale do účetní logiky 501 prostě nespadá. Ani silniční vozidla, software, nebo větší vybavení sem nezařazujte. U nich jde o nákup majetku, tedy účet 042 (pořízení majetku) a následné odepisování.
Zajímavá je oblast "nákladů na energie a služby" – voda, elektřina, plyn… Ty mají svou vlastní nákladovou třídu (502 nebo 518). Spotřeba materiálu je „hmotná hodnota“, ne služba nebo energie. Pro pořádek: ani náklady na reklamu se přes 501 neúčtují, i kdyby šlo o papírové materiály. Tam rozhoduje účel, a reklama musí vždy končit na účtech třídy 5xx, které vysloveně určené pro sledování těchto nákladů.
Správné účtování na účet 501 je ve skutečnosti hlavně o disciplíně. Je jasné, že v malé firmě papír do tiskárny nebo jar nakoupí občas šéf, občas účetní a občas kdokoliv další. Najít systém ke sběru dokladů je alfa omega, bez toho to nejde. Spousta firem se v praxi potýká s tím, že doklady se hledají zpětně, a účetní improvizuje. Jenže přesně tady se nejlépe dělají chyby – a úřady jsou nekompromisní.
Představte si typický měsíc v autodílně. Dílna nakoupí pár pytlů saponátu na podlahy, jednorázové rukavice, balíky šroubů, smetáky, prostě hromadu "běžného provozního zboží". Účetní přes interní doklad zaeviduje první vstup jako naskladnění (účet 112 – materiál na skladě), a při fyzickém odběru (například vedoucí vezme balení rukavic), se provede interní převod: MD 501/D 112. To v účetní praxi znamená, že materiál odchází ze skladu (účet 112) a končí jako náklad ve spotřebě (účet 501). Pokud by někdo zapsal nákup rukavic rovnou na 501, porušuje tím zásady správného vedení účetnictví – materiál by měl být evidován přes sklad, zejména pokud jde o větší objemy nebo pravidelné nákupy. Pro samotnou praxi je to někdy „jen papírová gymastika“, ale zákon platí a firma musí dodržovat stanovené účtovací postupy.
Hodně firem chybuje také v tom, že zapíší na účet 501 i náklady na údržbu nebo servis. Ale ty mají patřit jinam, na účet 511 nebo 518. Účet 501 je tedy úzce určený na materiál ztracený ve spotřebě, ne na služby, opravy nebo i zásadnější investice.
Setkal jsem se už i s případem, kdy účetní napočítal i na tento účet nákupy dárkových předmětů pro zaměstnance. Ty patří opět do jiné kategorie, protože za určitých podmínek mohou být považované za nepeněžní příjem zaměstnance a musí se odvést daň. Když jsem to doma vyprávěl Emy (pravda, ta tomu ještě nerozumí), cítil jsem se vlastně trochu jako nudný táta, ale v účtování zkrátka detaily rozhodují o tom, jestli máte klidný spánek během daňové kontroly.
Teď něco, co lidé často přehlížejí: správný účetní doklad. Pokud vám přijde faktura na "směsku" zboží (pět druhů kancelářského vybavení, voda do kávovaru, desinfekce a omylem i nový firemní router), vyplatí se fakturu rozdělit do více účetních položek. Každý typ nákladu totiž musí opravdu skončit na svém účtu – papíry na 501, router podle hodnoty na účet pořízení majetku. Kdo to nesleduje, riskuje při daňové kontrole nutnost vysvětlovat "proč jste na 501 zaúčtovali router za deset tisíc." Znám lidi, kteří kvůli tomuto přehlédnutí platili pokuty v řádu tisíců nebo museli opravovat účetnictví za celé čtvrtletí.
Pozor si dejte u inventur, tedy fyzických kontrol stavu zásob. Pokud je rozdíl mezi účetním a fyzickým stavem zásob, je potřeba chybějící materiál odpovědně zaúčtovat na 549 – manka a škody. Nezaúčtovávejte ztráty na 501. Některé firmy to dělají pro "jednodušší život", ale finančák to umí poznat a má zato, že tím dochází ke zkreslení účetních výkazů. Další riziko je v přehlížení limitu pro "drobný hmotný majetek". Pokud kupujete například levné vrtačky, co nestojí víc než 40.000 Kč, na účet 501 patří. Jakmile překročíte cenový limit, musíte změnit postup a převézt položku do evidence majetku – jiný účet, jiné daňové zacházení.
Oblíbenou účetní „fíčkou“ je také nákup materiálu na fakturu a následná platba hotově. Účtujete tedy o nákladu až při přechodu ze skladu do spotřeby, ne při samotné platbě. Mnoho podnikatelů si myslí, že když něco koupí, automaticky se to stává nákladem – ale bez správné evidence ve skladu (hlavně u větších firem) to kontrola rozklíčovat neumí a vy máte o starost navíc.
Jak na účet 501 nešlápnout vedle? Určitě pomůže čistý systém informování mezi provozem a účetnictvím. Doporučuju zavést jednoduchý protokol: cokoliv bere někdo ze skladu, musí potvrdit, nebo aspoň poslat zprávu účetní. V malých firmách to zvládnete třeba přes účetní Excel, ve větších firmách to řeší softwary, jako třeba Pohoda, Money nebo Helios. Klíčové je, že "materiál musí vždy nějak opustit sklad", a účetní o tom potřebují vědět – jinak účtují zbytečně naslepo a riskují, že něco přejde do ztracena nebo se objeví až při inventuře.
Sběr dokladů je základ. Když se ve firmě doklady "válí po stolech", garantuju vám, že ke konci roku u účtu 501 vznikají největší chyby. Proto doporučuju pravidelné uzávěrky (klidně každý měsíc), důkladnou evidenci, a každý podezřelý nákup raději konzultovat. Stačí jedna chyba a rychle se dostanete na radara finančáku. Vždy kontrolujte, kam jednotlivý náklad opravdu patří. Hezký trik? Nastavit si v účetním softwaru barevné značky nebo filtrování pro typy dokladů, které nejčastěji končí na 501. Má to i ten efekt, že s těmito položkami můžete lépe plánovat cash-flow i další provozní náklady.
Jedním z častých "neviditelných" nákladů je materiál použitý pro vlastní potřebu při opravách nebo rekonstrukcích. Pokud si třeba ve firmě předěláváte kanceláře, nepatří materiál na účet 501, ale do nákladů na pořízení majetku (účtová skupina 042 nebo speciální účty investic a oprav). Finančák toto sleduje důkladně, je to oblíbený terč kontrol. Nebojte se, že "přílišná pečlivost" zdržuje provoz – dost lidí už poznalo, že chyba v účtování znamená víc práce a peněz na správě účetnictví, než když si hned na začátku vytřídíte účty správně.
A ještě jedna perlička: věděli jste, že podle českých účetních pravidel můžete účtovat i materiály zdarma přijaté (například v rámci promo akce dodavatele)? Zaúčtujete je ve stejné hodnotě, v jaké byste je běžně nakoupili, samozřejmě na 501, ale zároveň na straně výnosů evidujete "ostatní výnosy". Je to účetní kuriozita, kterou spousta lidí nezná.
Naprosto klíčové u účtu 501 je dodržovat přesné účetní standardy a nikdy nedělat zbytečné zkratky jen proto, že vám to zrovna ušetří pár minut. Třeba moje Ema by ještě dneska řekla, že žádný papír se nesmí schovávat do šuplíku "jen tak". Věřím, že kdyby ji tohle někdy čekalo v práci, bude na rodinné rady vzpomínat docela s úsměvem.
Napsat komentář
Položky označené * jsou povinné.