Kdo je majitel Rolls-Royce? Pravda o vlastnících luxusních automobilů

Rolls-Royce není jen auto. Je to symbol, který mluví bez slov. Když uvidíte černý Phantom projíždějící ulicí, neptáte se, co to je. Ptáte se, kdo ho řídí. A odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Ne každý, kdo má dost peněz, si může koupit Rolls-Royce. A ne každý, kdo ho má, ho chce ukazovat.

Rolls-Royce není pro všechny, kdo mají peníze

Říká se, že Rolls-Royce kupují milionáři. To je pravda, ale ne celá pravda. Mnoho lidí s miliony na účtu nikdy nevlastní Rolls-Royce. Proč? Protože společnost Rolls-Royce Motor Cars důkladně vybírá své zákazníky. Nejde jen o to, kolik máte na účtu. Jde o to, kdo jste. Kdo jste jako člověk. Kde jste byli. Co děláte. A jak se chováte.

Na rozdíl od jiných luxusních značek, které prodávají tisíce vozů ročně, Rolls-Royce vyrábí jen přes 5 000 vozů ročně. A každý z nich prochází osobním výběrem. Když někdo požádá o vozidlo, společnost zkontroluje jeho historii. Nejde o kriminalitu - to je jen základ. Jde o to, zda máte respekt k tradici. Zda nebudete vozidlo používat jako nástroj pro ukazování bohatství. Zda nebudete parkovat před klubem a zavolat si pár přátel, aby se podívali na auto.

Je to jako přijetí do elitního klubu, kde nejsou členství za peníze, ale za charakter.

Kdo jsou ti, kdo skutečně vlastní Rolls-Royce?

Nejčastější vlastníci Rolls-Royce nejsou hráči z fintechu ani influenceri. Jsou to lidé, kteří nechtějí být vidět. Starší podnikatelé, kteří postavili firmy za časů, kdy nebyly sociální sítě. Zemědělci z Austrálie, kteří mají tisíce hektarů půdy a stovky ovčáků. Arabští šlechtici, kteří nechávají auta stát v garáži a používají je jen na cesty do zahrádky. Američtí vědci, kteří vynalezli léky, ale nechtějí být známí.

V Česku je jich pár desítek. Většinou se jedná o majitele velkých firem - ne výrobních, ale servisních. Například vlastníci velkých lékáren, největších dodavatelů potravin pro supermarkety, nebo lidé, kteří prodávají technologie do státní správy. Nejsou na Instagramu. Neříkají, že mají Rolls-Royce. Ale když někdo potřebuje přepravit důležitého zákazníka, vždycky se najde ten černý Phantom v garáži.

Je tam také několik zahraničních obchodníků, kteří mají v Brně nebo Praze obchodní kanceláře. Ti si vozidlo nechají přepravit z Německa, protože v Česku není žádný oficiální dealer. Všechny auta se dovážejí z Goodwoodu v Anglii - a každé je jedinečné. Žádné dvě auta nejsou stejná. Každé je vyrobeno podle přání zákazníka. Barva laku, kůže, dřevo, dokonce i vzory na kobercích - všechno je vybráno osobně.

Rolls-Royce nejsou pro ty, kdo chtějí být v popředí

Už jste někdy viděli Rolls-Royce s nálepkou na zadním skle? S přilepeným nápisem „Můj auto“? Ne. Protože vlastníci Rolls-Royce nechtějí, aby je někdo poznal podle auta. Je to opak toho, co dělá Tesla nebo Lamborghini. Tyto značky chtějí, aby je viděli. Rolls-Royce chce, aby je nikdo neviděl - a přesto věděl, že to je Rolls-Royce.

Je to jako elegantní šat, který není ozdobený šperky, ale když ho někdo uvidí, ví, že je to rukou šité. Vlastníci Rolls-Royce nechtějí, aby je někdo obdivoval. Chcí, aby je respektovali. A respekt se nedá koupit. Musí se získat.

Společnost Rolls-Royce dokonce má vlastní oddělení, které se zabývá „zákaznickým hodnocením“. Nejde o to, kolik peněz máte. Jde o to, zda jste člověk, který by měl vlastnit Rolls-Royce. Pokud jste v minulosti měli problémy s daněmi, nebo jste se chovali neeticky v obchodě, můžete být odmítnuti. I když máte 50 milionů liber na účtu.

Rolls-Royce a jeho vlastníci v Česku

V Česku je odhadem 40-50 vozů Rolls-Royce. Většina z nich je Phantom, Cullinan nebo Ghost. Největší počet je v Praze a Brně. V Brně je známý případ podnikatele z oblasti potravinářství, který má Phantom v garáži, ale nikdy ho nejezdí. Používá ho jen na cesty do Londýna nebo Paříže, kde má rodinné vazby. V Praze je několik vlastníků z oblasti lékárnického průmyslu - lidé, kteří vlastní firmy, které dodávají léky do celé Evropy. Ti si vozidlo nechají přepravit z Německa, protože v Česku není žádný oficiální servis.

Největší počet Rolls-Royce v Česku má zahraniční investoři - obvykle z Ruska, Sýrie nebo Síře. Ti si auta zakoupí, ale nejezdí je v Česku. Většinou je nechají stát v garážích v Karpatech nebo na západě Moravy. Některá auta jsou vlastně jen investicí. Koupí se, uloží se, a za pět let se prodají za vyšší cenu. To je ale výjimka. Většina vlastníků si auto koupí, aby ho používali - ale nikdy neukazovali.

Proč Rolls-Royce nejsou jako ostatní luxusní auta

Rolls-Royce není jako Bentley, Mercedes-Maybach nebo even Aston Martin. Bentley je pro ty, kdo chtějí být rychlí a elegantní. Maybach je pro ty, kdo chtějí být v popředí. Rolls-Royce je pro ty, kdo už nechtějí nic dokazovat.

Vlastník Rolls-Royce už nechce být nejbohatším. Už nechce být největším. Už nechce být nejznámějším. Chce být klidný. Bezpečný. A vědět, že když se objeví, všichni vědí, že to je Rolls-Royce. A že to není potřeba říkat.

Rolls-Royce je poslední značka, která si ještě udržuje důstojnost. A důstojnost se nedá koupit. Musí se získat. A to je důvod, proč vlastníci Rolls-Royce nejsou ti, kdo se hlásí na televizi. Jsou ti, kdo se nehlásí vůbec.

Rolls-Royce jako investice

Někteří lidé kupují Rolls-Royce jako investici. A má to smysl. Vozidla z let 1990-2010, která jsou v dobrém stavu, se prodávají za 2-4 miliony korun. Nové Phantom stojí od 18 milionů korun. Ale cena neklesá - roste. V posledních deseti letech se ceny Rolls-Royce zvýšily o 70 %. A to i přes inflaci.

Nejvíce se hodí starší modely - Silver Seraph, Corniche, Phantom VII. Ty se prodávají na aukcích v Londýně nebo Monte Carlu. A často za cenu vyšší, než byly původně prodány. Vlastníci, kteří si je koupili jako investici, je nejezdí. Ukládají je v klimatizovaných garážích. A čekají.

Ale to je výjimka. Většina vlastníků si auto koupí, aby ho používali. A když ho používají, dělají to tichým způsobem. Bez křiku. Bez selfie. Bez reklamy.

Co dělá Rolls-Royce tak zvláštního?

Rolls-Royce nejsou jen o materiálech. Jsou o atmosféře. Když otevřete dveře Phantomu, slyšíte ticho. Ne jen klid. Ticho. Všechno je izolováno - kola, motor, větrání. Dokonce i vzduch uvnitř je čistší než venku. Kůže je z nejlepších kůží z Nového Zélandu. Dřevo je z vlastních lesů v Německu. A každý koberec je vyšívaný ručně - to trvá 160 hodin na jeden koberců.

A když se auto pohybuje, necítíte žádný pohyb. Nejde o to, že je auto klidné. Jde o to, že se pohybuje jako by se pohybovalo ve vodě. Bez vibrací. Bez hluku. Bez stresu. To není technika. To je umění.

Rolls-Royce nejsou stroje. Jsou předměty, které vyjadřují klid, důstojnost a trvalou hodnotu. A ti, kdo je vlastní, nechtějí, aby je někdo poznal. Chcí, aby je někdo poznal - a přesto neřekl nic.